METAL (historie, druhy,metal v ČR atd)

Byly časy, kdy jsem jako nadšený fanda chtěl mít alba od té a té skupiny, ale zjistil jsem, že jsou těžko k sehnání nejen v prodeji, ale i celkově na netu. A tak jsem si řekl, že aby jiný metalový fanda nebyl v podobné situace jako já tehdy, tak bych mohl vytvořit jakýsi metalový archív mých oblíbených kapel, odkud by bylo možné získat ona alba. A tak jsem začal dávat dohromady diskografii různých kapel, až se nakonec zadařilo to tak nějak ztmelit a seskupit. číst dál

No, a jdeme do posledního článku v této kategorii o Metalu. Jak napovídá samotný název, budu se zde věnovat kapelám, které jsou u mě nejvíc oblíbené. A protože slovo "oblíbené" zavání velmi širokým významem, tak naznačím, co je u mě oblíbená metalová kapela. Je to taková, kterou si rád poslechnu za týden, za měsíc, za rok. Je to taková kapela, kterou už přes několik let stále stejně rád poslouchám, a vždy pokud něco od ní je nového, si to rád koupím. je to kapela, která má pro mě nadčasovost, originalitu a oslovuje mě textově, hudbou i image, a to tak silně, že na ní nezapomenu za měsíc.Plno kapel nezmíním, což neznamená, že je nemám rád, jen prostě v jejich případech je neposlouchám tak často, respektive v takovém kvantu (třeba od dost kapel se mi líbí pár songů, ale to je vše), anebo prostě na ně musím mít náladu .. číst dál

V této druhé části se budeme věnovat historii metalu na přelomovém období, významné nejen pro kulturu, hudbu, ale celkově pro českou společnost. Ano, mám na mysli období, které bylo po Sametové Revoluci . Z hlediska metalu, člověk by si myslel, že se roztrhne pytel s dalšími dobrými kapelami, když už mohou legálně hrát, a dle libosti se pouštět do všeho možného, no kupodivu zas až tolik nových kvalitních metal.kapel nevzniklo.                                                                                                                                          Ve většině případů to hlavně bylo tím, že lidé byli nadržení hlavně na to, aby mohli slyšet ty svoje "miláčky", kteří byli v 80.letech perzekuováni, a protože většina těch kapel z 80.let nemohla vydávat alba, většinou ani koncertovat a vystupovat v médiích, začaly si tohoto všeho ony skupiny užívat a vychutnávat v 90.letech.                                                                                                                                                                    A tak vznikal zajímavý paradox. Zatímco před rokem 1989 nemohly kapely prorazit z důvodu politických, po roce 1989 nemohly kapely prorazit z důvodu konkurenčních. Přesto pár kapelám se podařilo nejen prorazit, ale vydobít si i místo na metalovém českém nebi. A o nich se nyní zmíním, jak jinak znovu chronologicky. číst dál

No, a jdeme na tu nejmilejší část kategorie o metalu. Zvláštní, že historii a vývoji českého metalu se prakticky na naší hudební či kritické scéně nikdo pořádně nevěnoval, dokonce ani ty soupisy kapel nejsou nikterak úplné, natož aby se mluvilo o kapelách, které tak nějak ovlivnily ty následující, resp. promluvily výrazněji do životů a myslí českých fandů. A že takových kapel bylo požehnaně! číst dál

A jde se na můj asi nejvíc oblíbený žánr - tzv. "black metal" , o kterém pohříchu mnoho není napsáno, ať už kvůli jejímu extrémnímu nádechu, či kvůli tomu, že se na něj dívají "ostatní" jako na "méněcenný". číst dál

Jen dodám, že v rámci této kapitoly budu mluvit jen o skupinách či muzikantech, kteří nějak významněji ovlivnily vývoj metalu, či oslovily následné skupiny. Nebudu zde tedy psát o každé kapele, která se někdy proslavila, nebo měla nějaký větší úspěch (to bych mohl psát do aleluja). Jen v rychlosti a stručnosti se zmíním o tom a tom, na detailnější pohled na kapely si klidně třeba použijte odkaz na archív metalových kapel, co mám dole na svém blogu. No tolik úvodních slov, a nyní jdeme na to hlavní! číst dál

Když  bych měl popsat tento styl, řekl bych, že ho charakterizuje hodně rychlý tempo, velká pestrá škála kytarových riffů s minimem hraní akordů, a šíleně zběsilých sól ( kde nezbytností je páka a glissované tóny, jako i tappingy, a tzv. pickingy a legata), tzv. double-bass drumming (pro většinu muzikantů známá technika bubeníků, ostatí to moc neřešte), hodně agresivní zpěv, který není ani tak melodický, jako spíš řvoucí . Samotný zvuk kytar je spíše položen do vyšších rovin působící tak nějak řezavě, a opírá se o různé "doplňkové" zvukové efekty, ať už pomocí pedálů, páky či samotných strun. Texty bývají často plné agresivity, násilí, kritiky společnosti, misantropie ale často jsou i krapet morbidní a krvelačné, surové a nejednou doplněné o prvky satanismu či okultismu. Tolik k hudební stránce. číst dál

No, a jdeme na další subžánr, kterým je tzv. gotický metal (resp. rock). Ten má pár věcí podobného s doom-metalem, ale aby se mohly dát tyto subžánry dohromady, je přece jen tady až příliš rozdílů, a v neposlední řadě pak gothic-metal je přece jen více komerčněji úspěšnější, má širší základnu fandů, než doom, který je spíše pro okrajové fandy (a alternativce). číst dál

další významnější subžánr metalu má celkem "optimistický" název, a celkově daný styl je naplněn právě tímto "pozitivismem" . A samotná hudba je v duchu tohoto žánru laděná, jen sami posuďte. Zvuk kytar je posazený hodně dolů - hluboký, těžký, tempo hudby je hodně pomalé, a takové těžkopádné (často se zde užívá tzv. triton, či hovorově zvaný "diabolus in musica" - stručně řečeno je to hudební interval, který má tři tony a zní dost "divně"). To samé platí i u rytmu bubnů, které ani zdaleka není tak zběsilé jako u deathu či trashe. Další velký rozdíl je zpěv, kdy vokálisté kapel zpívají čistě, bez nějakých hrdelních zabarvení a řevů, často dokonce užívají i operních vokálů (ale samosebou že jsou i kapely, kde jsou nějaké prvky hrdelního zabarvení). číst dál

Tento subžánr se v posledních letech těší větší a větší popularitě, a to hlavní proto, že oproti třeba anti-melodickému deathu, je power metal pravým opakem. Kytary zde hrají poctivým stylem "hard and heavy", jsou melodické, riffy rytmické a uchu lahodící, včetně kytarových sol, a to nemluvě o zpěvu, kterému jednak jde rozumět, a hlavně je zpíván čistě, a posluchač má tak možnost si vychutnat s harmonickou hudbou i melodický zpěv (který povětšinou je posunut do hodně vysokých hladin). Když se k tomu přidají prvky symfonické či klávesové (u většiny skupin nezbytným prvkem), respektive trashové či heavy-metalové kytary hrající více v akordech, není pak divu, že tento styl se přece jen líbí "víc" i normálním posluchačům, než jen "vyhárovaným metlošům". Samotné texty ani zdaleka nejsou tak morbidní, krvavé, nechutné, depresivní, protispolečenské, mizantropní či satanistické, ani se prakticky netýkají tohoto světa, spíš se věnují "jiným" světům - čili tematika je často v rovinách scifi a fantasy, a celkově působí pozitivně a optimisticky. Asi nepřekvapí, že místy s největší podporou fandů, jsou Skandinávie, pak Německo a pochopitelně USA. Paradoxně, mezi zámořskými a evropskými fandy power-metalu panuje jistá řevnivost, a až arogantní přezíravost (no jo, co naděláme s těmi Amíky). číst dál

No, a jdeme na jeden se subžánrů metalu, který patří mezi mé nejvíc blíbené. Když bych měl charakterizovat tento styl, tak death metal je velmi extrémní forma metalu, kterou poznáme dle hodně těžkopádných zvuků kytar, které se opírají hodně o rychlé a střídavé riffy, tahavá kytarová sola za pomocí páky (oblíbenou technikou jsou pak tzv. tremolo-pickings, glissy či tappingy). Dále to poznáme dle libého zpěvu, kterému se odborně říká "blití" (v lepší podobě řvaní či bručení), pořádně rychlým a vytempovaným bubnováním, častými změnami tempa (v jedné písni lze z rychlého tempa přejít do pomallého či ještě rychlejšího, dle libosti), a v neposlední řadě hodně morbidními, krvavými až brutálními texty, kde se často kapely inspirovaly tzv. slasher-horrory. Ale často tématikou je i satanismus, okultismus mystika,  revolta, misantropie. Ale nedělejme z toho zas takovou osvětovou záležitost, nejednou byly motivy textů i násilné a sexuální surovosti - od mrzačení, přes pitvy, mučení, znásilnění, až po ultra extrémy v podobě nekrofilie či jiných uchyláren. číst dál